- Lenka Kabrhelová mluví s datovým novinářem serveru iROZHLAS.cz Janem Bočkem

- Radiožurnál získal klíčový dokument - připomínky ministerstva vnitra a tajných služeb k dokumentaci tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nedoporučují vybírat Čínu a Rusko.

- Kontrola nad kyanidy vypouštěnými v odpadních vodách se má zpřísnit. Poslanecký výbor pro životní prostředí žádá ministra Richarda Brabce (ANO), aby se zasadil o snížení limitů, po jejichž překročení musí znečišťovatelé kyanidy hlásit. Podle poslanců by se tím dalo předejít takovým katastrofám, jako je otrava téměř 40 kilometrů řeky Bečvy. K ní došlo 20. září a dosud není jasné, kdo za to může.

- Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

- Investigace DR dospěla ke třem závěrům. Za prvé: hypotéza o kontaminaci řeky z „rožnovského kanálu“ je smyšlená. Za druhé: kyanid se do řeky dostal v místě, kde je jen jeden průmyslový zdroj. Za třetí: úřady zatloukají a klamou.

- Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít?

- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

HUSTOPEČE NAD BEČVOU - Správě železnic se podařilo obnovit provoz vlaků na důležité spojnici mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím. Na konci února ho u stanice Hustopeče nad Bečvou přerušila nehoda nákladního vlaku převážejícího benzen. Sanace ekologických škod v zasaženém území budou pokračovat i v následujících měsících.

POČERADY - Nevládní organizace prosadily větší ochranu zdraví lidí před toxickou rtutí z uhelné elektrárny Počerady, a to skrze stanovení emisního stropu (maximálního množství rtuti, které může elektrárna ještě vypustit). Po vypuštění tohoto limitovaného množství musí všechny bloky Počerad definitivně ukončit provoz. Vyplývá to z doposud nepravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje [1] o dalším pokračování emisní výjimky do srpna 2029. Rozhodnutí je zároveň výhodné pro elektrárnu, protože krajský úřad nestanovil jednoznačný časový termín ukončení provozu elektrárny – tak jak to je v případě konkurenčního Prunéřova 2 nebo teplárny Energy Ústí nad Labem.

VRCHLABÍ/PEC POD SNĚŽKOU - V Krkonoších skončila zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě včera zmizely poslední zbytky sněhu na tomto známém svahu Studniční hory. V letošním roce zde 5. března odborníci ze Správy KRNAP naměřili pouhých 7,75 metru sněhové vrstvy. Přitom maximální mocnost naměřili v zimní sezoně 1999/2000, kdy zde bylo 15,7 metru.

LIBEREC - Dnes, v pátek 13. června, byl v liberecké zoo uspán samec šimpanze jménem Kuba. Důvodem bylo další zhoršování zdravotního stavu způsobené benigním (nezhoubným) nádorem v oblasti pravého bedra, se kterým se Kuba dlouhodobě potýkal. Nádor se v posledních týdnech zvětšil natolik, že zvířeti způsoboval bolest a omezoval ho v pohybu, a poslední komplikací bylo jeho prasknutí před dvěma dny. Vzhledem k tomu, že již nešlo negativní prognózu nijak zvrátit, rozhodli se zoologové po konzultaci s veterináři přistoupit k jeho eutanázii.

- Prohra Ministerstva pro místní rozvoj, KÚ Ústeckého kraje a Ředitelství silnic a dálnic